ČAST | ČMKV | TVREGISTR | STIS výsledky: A, L, S, B, T, M, Z, E, H, J, C, P, K, U | METODIKAROZHODČÍ | ELO ST

Nově v menu RACKETSPORT odkaz na Akční nabídku tohoto obchodu. Děkujeme Vám za návštěvu, přízeň a aktivní používání portálu TT-SPORT. Svou podportu určenou pro další rozvoj portálu můžete vyjádřit také proklikem na reklamním banneru v levém pruhu. V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat. Tým portálu TT-SPORT.cz.

Přihlášení / odhlášení

Podpořte Portál TT-SPORT

Psychologie sportu, především stolního tenisu

Stolní tenis je ze 60% o psychice říkají hráči a trenéři. Znát se, ovládat a užít psychiku v zápase. Pokud vám k tomu naše stránky dají návod, povedou, bude to oboustranně výborné. Jsou určeny mladším hráčům a jejich rodičům, starším hráčům, trenérům a všem, kteří se o stolní tenis zajímají.

1. STRUKTURA OSOBNOSTI

1.1. TYPOLOGIE V PŘEHLEDU

DISPOZICE

Dispozice (rys) je relativně stálá psychická vlastnost, způsob reagování v různých situací. Rysy seskupujeme do následujících kategorií:

  • temperament (dispozice k vzrušivosti, sklon k určitým emočním stavům nebo náladám)
  • schopnosti (dispozice k mentálnímu i senzomotorickému výkonu), pohybové schopnosti (kondiční, koordinační, smíšené: rychlost, síla, vytrvalost, obratnost), dimenze schopností, aspirační úroveň, ze schopností učením získané dovednosti
  • postoje
  • motivy

TEMPERAMENT

Temperament je souhrn dispozic, daný od narození, je jen částečně koordinovatelný. Je systémem emocionálních a volních projevů. Základní úrovní osobnosti člověka je jeho temperamentový předpoklad introvertního nebo extravertního zaměření duševní energie. Rozeznáváme čtyři polární vlastnosti osobnosti (faktory II. řádu):

  • extroverze X introverze
  • integrace X úzkost
  • rozumovost X citovost
  • vzdornost X lhostejnost

Základní model temperamentu je doplněn mírou negativní emocionality, otevřenosti, přátelskosti, svědomitosti.

CHARAKTER

Charakter je ta složka osobnosti, která se projevuje v jednání člověka vůči druhým lidem, vůči sobě, vůči společnosti, činnostem, věcem, vztažená k morálním aspektům jednání. Charakter se vytváří, formuje působením výchovy a společenskými vlivy v průběhu života. Rysy charakteru určují hodnotový stupeň člověka pro vztah ke společenské činnosti (sportu) a sobě.

EGO

Je sebepojetím, představou, smýšlením (obrazem) o sobě samém reálném a ideálním, pocity souvisejícími. Je to psychický aparát vyjadřující úroveň integrace osobnosti, činitel organizace duševního života a jeho dynamiky Toto sebepojetí, aparát je kromě ega utvářeno základním "id" (pudová složka) a "superegem" (např. naše svědomí, tedy "kontrolor").

 

Ego má ústřední motivační funkci (vůle). Je to také akceptování sebe sama "věřím si" (i pro využití svých schopností). Je sebeoceňováním plastickým a stabilním (systematické poznávání sebe sama, jasné vymezení kým chci být, sebeocenění v relaci ocenění sociálního- sportovního okolí).

SCHOPNOSTI, DOVEDNOSTI, TALENT

Schopnosti jsou osobnostní psychofyzické dispozice k výkonu, úhrn psychických podmínek pro provedení činnosti.

Základem schopností jsou vlohy - vrozené předpoklady. Tyto vlastnosti osobnosti podmiňují vyšší výkon v určité oblasti, jsou předpokladem rychlejšího a kvalitnějšího učení. Zpravidla jsou u každého člověka vrstvené na základ (hereditární jádro) zkvalitňované působením prostředí, výchovy a učením v průběhu celého života.

Základní rozdělení schopností: perceptivní (vizuální, sluchové)- schopnost přesně vnímat, rozlišovat, porovnávat podněty (kinestetické, hmatové, čichové, sluchové, faktor pozornosti), psychomotorické (výkonové, úrovně činnosti), intelektové (poznávání, produkce, hodnocení) a dále přirozené a specifické.

Dovednost vychází ze schopnosti. Učením, vhodným nácvikem získaná dispozice ke správnému, uspořádanému a úspornému provádění daného výkonu, činnosti (úderu, kombinace, specifické hry stolního tenisu).

Nadání je soubor vloh (dispozic), předpokladů pro určitou umnost (pro sport, pro stolní tenis).

Talent je proměna dílčích vyhraněných vloh ke schopnostem. Dosáhnout vysoké kvality předpokládá pečlivou přípravu a rozvoj talentu cvičením a zdokonalováním. Mimořádný talent se nazývá genialitou. Je to nejvyšší forma duševního vývoje s primární závislostí na vrozených předpokladech. Každý člověk, sportovec má svůj osobní strop schopností, dosažitelné úrovně.

Aspirace (snaha) je rychlost rozvoje a dosažení aspirační úrovně (rozhodující vliv má správné trénování).

Inteligence je rychlé a přesné zpracování informací. Dělíme ji na základní (školní) inteligenci, emoční inteligenci, sportovní (hráčská, podložená zkušeností) inteligenci. Důležitá je jak v životě tak i ve sportu schopnost (dovednost) asertivního chování.

MOTIVACE, POSTOJE, EMOCE, POTŘEBY, ZÁJEM, ZVYKY

Motivace

Jsou to vnitřní pohnutky k jednání, dispozice, hybné síly chování, vědomé i nevědomé. Zahrnují vnější pobídky a cíle, vnitřní motivy (motiv je vnitřní příčina chování).

Postoje

Postoje ztvrzují jedince v psychologicky významných vztazích (restaurují vnitřní rovnováhu, redukují úzkost, upevňují sebevědomí), vytváří osobní ideologii.

Obsah a závažnost jednotlivých postojů v životě každého člověka závisí na vnější struktuře prostředí v němž žije a na významové struktuře, kterou v něm objeví. Dále na obsahu a závažnosti motivů, které s jednotlivými předměty svého světa spojil. Zahrnujeme sem i předsudky, ideje a objektivizaci vlastního ega.

Emoce (city)

Jsou spojky mezi podněty a motivačními stavy. Kvalita a intenzita (kvantita) emočního života je zčásti daná temperamentem. Nejzákladnějšími emocemi jsou hněv, strach, radost a smutek. Emoce ovlivňují zpravidla krátkodobě (ve sportu) náš psychický stav a naše chování.

Potřeby

Jsou základní formou motivace, prožívaný nebo pociťovaný nedostatek nebo naopak pocit nasycení něčeho důležitého. Potřeba vede k činnosti (potřeba sportovat, činnost hrát stolní tenis) vedoucí k naplnění potřeby. Je stavem porušení vnitřní rovnováhy (homeostázy). Je to vlastnost s biologickými, psychickými a sociálními aspekty, vymezená specifickým vztahem jedince k prostředí, závislostí jedince na určitém druhu životních podmínek, projevuje se vyhledáváním těchto podmínek.

Potřeby rozlišujeme na elementární nejzákladnější pro zajištění biologického přežití (potravy, tepla, vyměšování, odstranění bolesti). Základními potřebami jsou potřeby jistoty a bezpečí, potřeba někam patřit a někomu, být přijímán a milován, mít sexuální uspokojení. Růstové potřeby jsou potřeba činnosti, být druhými vážen, ceněn a sám sebou kladně hodnocen, potřeba sebeuskutečnění (stát se někým, naplnit své možnosti růstu a rozvoje). Také máme potřeby k dosažení nadosobních cílů. Dále potřebu poznávání a porozumění. Člověk má i potřebu estetických prožitků (i potřeba činnosti, objevování nového, krásy).

Zájem, zvyky

Zájem je déletrvající zaměření k lidem, předmětům, činnostem i nejrůznějším jevům. Je trvalejšího rázu, je hybnou silou pro zisk vědomostí, dovedností.

Záliby, sklony, zvyky, návyky nejsou zájmy. Jsou spíše vlastnosti zaměřené na prožívání vztahu k určité činnosti (ta je prostředkem uspokojení). Sklon je realizace záliby. Zvyk je zautomatizovaná činnost. "Dobré" zvyky se stávají dovednostmi.

VLIV PROSTŘEDÍ

Na člověka- sportovce má prostředí okolo něj velký význam. Jde je rozdělit na osobní
a sportovní:

  • osobní: rodina, škola (zaměstnání), sociální a ekonomické podmínky, partner, kamarádi
  • sportovní: trenér, spoluhráči, soupeř, rozhodčí, diváci

1.2. VĚDOMÝ A NEVĚDOMÝ VNITŘNÍ SVĚT

Všichni máme nevědomý vnitřní svět. Ten má silný vliv na to, jak myslíme, cítíme a jak se chováme. Náš vnitřní svět obsahuje pocity, myšlenky, přesvědčení a fantazie. Je částečně vědomý, částečně nevědomý. Nevědomí může být nacházeno prostřednictvím příběhů, které vyprávíme, snů, jež vykládáme, ale i vtipy, přeřeknutími, používáním metafor a symboliky.

Náš vnitřní svět (vědomý i nevědomý) je osídlen lidmi důležitými v našem životě (rodiči, sourozenci). Máme s nimi skutečné vztahy a vztahy zkreslené našimi nevědomými fantaziemi.

Nevědomé vzpomínky, přesvědčení, pocity a fantazie mají často na způsob jak prožíváme svět kolem sebe nejhlubší vliv. Jsou do značné míry řízeny snahou zabránit, aby se nepříjemné pravdy dostaly do vědomí. Naše nevědomá mysl každodenně vítězí nad vědomou (opakujeme jednání, které jsme si slíbili, že nebudeme opakovat). Náš vnitřní svět se musí neustále přizpůsobovat světu, ve kterém žijeme, jsme často pod velkým tlakem. Tlak přichází z vnitřních či vnějších zdrojů. Vnitřními zdroji jsou pudové potřeby, vzpomínky, fantazie, přesvědčení a přání a náš vztah k sobě a důležitým osobám v naší mysli. Vnějšími zdroji jsou události nebo vztahy ve vnějším světě, které nás ovlivňují.

Všichni prožíváme vnitřní konflikty. Stále dáváme v soulad napětí mezi věcmi, které chceme pro sebe, nároky na život s druhými lidmi, skupinami lidí. Máme ale také svůj vlastní soubor vnitřních řídících zásad pro to, jak bychom měli žít. Musíme mít způsob, jak se vyrovnávat s nepříjemnými pocity, konflikty tak, aby nás to nezaplavilo. Tyto způsoby se nazývají obrany (vytěsnění, popření, racionalizace, projekce…), stávají se součástí struktury naší povahy.

Jsme motivováni svými pudy. Pudové potřeby mohou převažovat nad "civilizovaným" chováním. Stane-li se to, cítíme se zpravidla velmi špatně. Nejzákladnější pudovou potřebou je vztahovat se k druhým lidem. Vztahy vyhledáváme neustále od narození podle své úrovně zralosti.

Zkušenosti z raného dětství ovlivňují dospělou osobnost. Náš mozek je utvářen emočními zážitky, které máme od raného dětství a dokonce i předtím, než jsme se narodili. Dětská zkušenost ovlivňuje naší dospělou osobnost. Rané vztahy se stávají vzorem pro naše očekávání v pozdějších vztazích. Lidské vztahy utvářejí nervová spojení, z nichž vzniká mysl.

I když ve své vědomé mysli chceme změnu, máme k ní nevědomý odpor. Důvody jsou skutečnost, že změna je nebezpečná, protože představuje krok do neznáma. Jakkoli bolestná je naše současná nesnáz, jakkoli moc chceme být jiní, "to špatné, které máme v sobě" se často zdá lepší. Je těžké se něčeho vzdát, aby mohlo dojít ke změně, po které toužíme.

 

zpracoval: Mgr. Karel Gaydoš